Projektování změny: osobní vzdělávací prostředí pomocí „mash-up“

  • 0 Kommentare
  • 101987 Aufrufe
  • Bewertungen
en, cs, el, et, fi, sv, de, es, da, hu, fr, it, lt, lv, nl, pl, pt-pt, sk, sl, ro, bg
Schulen, Hochschule
Projektování změny: osobní vzdělávací prostředí pomocí „mash-up“

Instituce formálního vzdělávání a téměř všechna pracoviště jsou dnes vybaveny alespoň některými druhy nástrojů, které v rámci vzdělávacích aktivit dokážou lidi sblížit s artefakty obsahu, a to vše ve snaze pomoci jim při vytváření a zpracovávání informací a poznatků. Již přes půl století hledá věda a praxe modely jak tato prostředí personalizovat prostřednictvím digitálních prostředků.

Vzdělávací prostředí, jakož i jeho tvorba a údržba představují nejdůležitější část vzdělávacího procesu a očekávané výsledky a teorie z oblasti vzdělávání by měly tuto skutečnost zohlednit. Je třeba, aby sama výuka uvolnila své místo dominantního paradigmatu.

Vzdělávací prostředí je důležitou, ne-li tou nejdůležitější, výslednicí vzdělávacího procesu, a ne pouhou scénou k předvedení dané „vzdělávací hry“. Z těchto důvodů se tudíž domníváme, že teorie projektování výuky (instructional design theories) jsou chybné.

V tomto článku nejdříve podáváme vysvětlení klíčových konceptů a hypotéz ve prospěch osobního vzdělávacího prostředí. Následuje přehled naší kritiky současných modelů personalizovaného a adaptabilního studia. Poté navrhujeme pro osobní vzdělávací prostředí naše alternativní řešení typu „mash-up“, tj. „míchanice“, která nabízí mechanizmy adaptace pro tvorbu a údržbu vzdělávacího prostředí. Webová aplikace typu „mash-up“ umožňuje studujícím znovupoužití nástrojů a služeb dostupných na Internetu.

Naše alternativa LISL (skriptovací jazyk pro interakci mezi studujícími) je model koncepčního jazyka umožňující tvorbu, řízení a údržbu vzdělávacího prostředí, jakož i výuku jeho projektování. Je doplněna důkazem opodstatněnosti našeho řešení – platformou MUPPLE (osobní vzdělávací prostředí pomocí mash-up). Tento přístup prokazujeme implementací prototypu a jednoho příkladu, který považujeme za srozumitelný. Na závěr článku si klademe otázku dalšího rozšíření tohoto nového modelu a otevření nových perspektiv.

Dieser Beitrag wurde bisher noch nicht kommentiert.