Anna Kirahová je antropoložka a projektantka specializující se na inovace zaměřené na člověka. Spolupracovala s četnými firmami jako Microsoft a Boeing a v současnosti řídí oddělení pro inovace v dánské společnosti Future Navigator a současně svou vlastní konzultační firmu. Je též mluvčí výroční konference EDEN 2008. V poskytnutém interview se s námi podělila o své názory na odbornou přípravu, vzdělávání, jakož i smysl každodenního života v souvislosti s inovacemi.
Týmová práce je hlavním předpokladem úspěšného zavedení změn v dané firmě, chceme-li prosadit na člověka zaměřený přístup. Anna Kirahová došla k závěru, že není možné provést změny, pokud se na všech úrovních příslušné firmy neuskuteční jednak asimilace jazyka a kultury lidí, kteří se na inovaci podílejí, a dále navázání mezioborového dialogu mezi jednotlivými odděleními. Dle názoru této specialistky sehraje právě virtuální prostředí ústřední roli v každodenní rutinní práci firem a podniků. LinkedIn, Facebook, YouTube, blogy a sdílení dokumentů online mají nesmírný dopad na to, co děláme a jak si osvojujeme a memorujeme nové znalosti. Nicméně autorka poukazuje na skutečnost, že e-learning a personalizovaná vzdělávací prostředí musejí být snadno přizpůsobitelná týmovému myšlení a týmové práci.
Z autorčina hlediska je důležité nepotlačovat přirozenou zvídavost a tvořivost dětí. Mimoto rozvoj novátorského ducha by měl být podněcován od samého počátku: naším prvořadým úkolem je navrácení slova „proč“ do každodenního života. Vyslovení otázky „proč“ nutí člověka, aby ji aplikoval na existující produkty, služby a organizace a objevil tak významná novátorská řešení.
Anna Kirahová je přesvědčena, že novátorem se může stát kdokoli. Nicméně politický a kulturní postoj vůči novátorství uvnitř organizací nám dost často brání v prosazení a dosažení reálných změn. Často se stává, že vedoucí pracovník nerozpozná inovaci, kterou má před očima, protože není v kontaktu s lidmi, pro které se inovuje.
Interkulturní vzdělávání nás vybízí vyhledávat nové zkušenosti a uschopňuje nás rozvíjet globální myšlení, a to nejen tělesně, ale i v kybernetickém světě. Předpokladem novátorství a vzdělávání je získat nové zkušenosti, nespokojit se s tím, co již známe, a hledat prožitky něčeho nového a rozdílného. Globální myšlení nám dovoluje překonávat zábrany své vlastní kultury a vidět svět takový, jaký skutečně je.