Projekt se zabýval otázkou mezigeneračního vzdělávání a možností vzájemné výměny názorů mezi staršími a mladšími studenty s cílem uspokojení potřeb obou věkových skupin. Do projektu byli zapojeni studenti středních a odborných škol coby dobrovolní „digitální facilitátoři“, aby zaškolili starší generaci ve vyhledávání na internetu a užívání e-mailu, to vše v zájmu podpory jejich aktivní role digitálního občana.

V současné době se studující ve věku nad 55 let musejí potýkat se zcela novým prostředím, kde většina jejich psychických referenčních vztahů byla modifikována, přestavena nebo zcela vymizela. Vedle toho se mladá generace střetává s nestálou společností, ve které je stále těžší najít pocit sounáležitosti s daným specifickým kontextem; tato skutečnost se pak přímo odráží v jejich historické paměti a budování jejich lidské identity.

Naše studie předkládá celou řadu úvah kolem předběžných výsledků tohoto projektu s důrazem na jejich přínos pro zlepšení mezigeneračního vzdělávacího procesu, a zvláště co se týká politické dimenze, poslání a metodologie. Závěrem uvádíme některá doporučení vycházející z předchozích výsledků, která se týkají jednak zdokonalení procesu učení, ale i myšlenky jak podpořit šíření mezigeneračního vzdělávacího modelu.