V tomto kontextu byl v Řecku na Egejské univerzitě uskutečněn projekt, na základě kterého byl vypracován rozsáhlý seznam kritérií pro hodnocení webových vzdělávacích zdrojů vycházející ze studie vypracované učiteli a studenty třetího cyklu. V tomto článku prezentujeme přehled evaluačních kritérií a sledovanou metodologii.

V naší práci se orientujeme na procesy učení a výuky a zkoumáme hodnocení na základě pedagogického přístupu a didaktické teorie médií. Proto webové zdroje umožňující aktivní učení využitím různých multimediálních prvků jsou považovány za kvalitní obsah. Zaměřujeme se na procesy učení a výuky, přičemž kvalitu chápeme jako potenciální vzdělávací hodnotu obsahu.

V naší studii jsme došli k závěru, že spíše, než abychom usilovali o adaptaci evaluačního modelu „univerzální“ kvality, který je každopádně neaplikovatelný na všechny zájmové oblasti z důvodů obrovského množství různorodých informací na internetu, je lepší používat evaluační modely vlastní každému oboru (např. vzdělávání, ekonomika, kultura apod.) po celou dobu životního cyklu obsahu.

Mimo jiné se v tomto článku zabýváme některými zajímavými zjištěními ohledně postojů a multimediálních kompetencí vyučujících, a to na základě výsledků z průzkumu cílených skupin.