Vzdělávací systémy a přidružené modely podnikatelského vzdělávání musejí být dostatečně pružné, aby správně reagovaly a zvládly stále se vyvíjející externí faktory. Momentálně univerzity čelí jednak vzrůstajícímu požadavku na absolventy v oboru přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (z angl. STEM - Science, Technology, Engineering and Mathematics) dále nižšímu počtu studentů a rovněž nepříznivým změnám v národních režimech financování.

Umění prokázat svou úlohu a místo uprostřed inovativní společnosti má přitom zásadní význam nejen pro konvenční univerzity (založené na výzkumu), ale rovněž pro otevřené a distanční univerzity (založené na vzdělávání). Zatímco tradiční strategie univerzity je zaměřena na uspokojivé zajištění celoživotního učení, jsou si otevřené a distanční univerzity vědomy toho, že pouhé poskytování vzdělávání bez inovativních zásahů a podnikatelských iniciativ nestačí. Mají-li být tyto univerzity připraveny na další dekádu, musejí hledat způsoby jak vytvářet přidanou hodnotu inovováním svých institucionálních rámců.

Evropská komise vycházejíc z roku 2009, který byl vyhlášen evropským rokem kreativity a inovací, i nadále propaguje mezi svými členskými státy inovační a podnikatelský přístup. V tomto článku posuzujeme (především) univerzity s otevřenou a distanční výukou podle jejich schopnosti inovovat nad rámec flexibilního vzdělávání zaměřeného na generování nových způsobů univerzitního a obchodního podnikání včetně (internetových) iniciativ v oblasti zakládání vzdělávacích a podnikatelských líhní. Je zřejmé, že univerzity nemohou fungovat bez kreativity, inovací a podnikání, které jsou právě tím motorem (dlouhodobé) prosperity nejen v případě univerzit, ale i podniků, ekonomiky a společnosti jako celku.